Pocitové mapy českých měst

26.05.2021

V našem novém článku si řekneme o pár let staré novince, kterou pomáhá úspěšně realizovat Národní síť zdravých měst - pocitové mapě. Tento mechanismus získávání informací funguje od roku 2015 a za tu dobu získal velké množství dat napříč republikou. Historicky ovšem pocitové, či mentální mapování nic nového není, dokonce bylo v zahraničí využíváno již od 60. let 20. století. Pojďme se na pocitovou mapu podívat blíže.

Ukázka výsledků pocitové mapy Ostravy. Zdroj: https://fajnova.cz/pocitova-mapa/
Ukázka výsledků pocitové mapy Ostravy. Zdroj: https://fajnova.cz/pocitova-mapa/

Co to pocitová mapa je

Pocitová mapa je dle odborníků na behaviorální geografii podskupinou mentální mapy, které geografové využívali k poznávání vnímání městského prostoru jeho obyvatelstvem. Mentální mapu každý člověk ve svém vědomí formuje celoživotně a to s ohledem na konkrétní lokalitu. První verzí mentální mapy a v podstatě participativního plánování v České republice byla příprava územního plánu města Klášterce nad Ohří v roce 1998. (Zdroj: Pánek, Jiří: Pocitové mapy v plánování měst a regionů. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí, 4, 2016, s. 2).

Pocitová mapa zahrnuje velmi subjektivní údaje od jednotlivců, kteří mají ke geografickému prostoru nějaký vztah, obvykle dlouhodobější. Ve značném měřítku jde tedy o vyjádření emocí. Díky tomu je možné získat informace pro budoucí podobu městské části, celého města, ale i menší obce a to pomocí aktivního zapojení občanů.

Jak na to

Vše lze jednoduše přes následující webovou stránku. Je zde zveřejněn také ceník se dvěma sazbami dle rozšířených variant průzkumu a jednou variantou dle individuálních specifik a požadavků.  Zvýhodněná cena platí pro neziskové organizace, vědecká pracoviště a členy Národní sítě Zdravých měst ČR.

Prvním krokem je vymezení otázek a rozsah oblasti pro mapování. Nemusí to být přitom celém město, ale třeba jen malá lokalita a okolí významných staveb jako jsou nádraží, obytná zástavba, aj.

Následuje mapování, které může být provedeno offline, tedy přímo na setkáních s obyvateli, nebo online formou elektronického dotazníku, resp. mapy.

Poslední kroky vedou od zpracování dat v GIS, jejich vyhodnocení a analýze, až ke zprávě s výsledky, včetně dat v GIS kompatibilním formátu. 

Ukázka online a fyzického vyplňování pocitových map. Zdroj: https://www.pocitovemapy.cz/.